iNVENTURA: Únorový souhrn

Jaké hlavní únorové události ovlivnily finanční trhy?

📢 Měnový trh reaguje na geopolitické události. Kdo ze současného konfliktu na Blízkém východě vychází poškozen a kdo ne?
📢 Únorová inflace se v Česku drží nízko. Proč ale nelze říct, že už je zkrocená?
📢 Americké akciové trhy už netáhnou jen technologické firmy spojené s AI. Které sektory v únoru posílily? A hrály v tom roli signály o blížícím se ozbrojeném konfliktu?

Nejdůležitější události z makroekonomiky, akciových trhů i realit shrnují naši odborníci z INVESTIKY: hlavní ekonom Vít Hradil, portfolio manažer Ján Hanzo a senior analytik Václav Kinský.

🎥 Pusťte si lednovou INVENTURU a buďte v obraze.

Upozornění
Podcast není investičním doporučením. Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů. Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové. Více informací na investika.cz

Transcript

SPEAKER_02 0:00

Vážení posluchači, investoři, mojno je Václav Kinský a vítám vás u našeho druhého vydání naší inventury, to znamená série, podcastové z dílny Invika, kde jsou mými hosty, pravidelnými náš hlavní ekonom Víthradě. Ahoj Vítku. Ahoj, dobrý den. A náš portfolio manažer Jan Hanzo. Ahoj Honzo. Ahoj, zdravím tě. Dneska se opět po necelém měsíci budeme bavit o novinkách na těch našich cílových trzích, to znamená, probereme si makroekonomiku, nejen tu tuzemskou, probereme si akcie, především ty světové a dotkneme se určitě i nemovitostí. Já bych s dovolením Vítku začal u tebe a možná i doma, protože nám teď vyšla nějaká čísla a jsou tam nějaké novinky za to české makro, tak klidně, kdyby si nám to v nějakých dvou minutkách shrnul, co se tam dělo a co tam třeba ty teď aktuálně sleduješ.

SPEAKER_01 0:52

Tak já si nejvíc pozornosti teďka je upřenu na inflaci. My jsme tady dostali předběžný odhad za únor a bylo tam 1,4% meziročně. Což kdo inflaci sleduje, tak na první pohled to vypadá až jako překvapivě nízko, ten cíl inflační 2% a ještě nedávna jsme počítali inflaci doucifernou, takže spíš jsme měli problém s extrémně vysokou a teď najednou jenom 1,4%, což by mohlo vést třeba ke spekulacím, jestli se náhodou četno nebude snižovat co zby a tak dál. Já si myslím, že by to bylo asi trošku předčasné, ona ta inflace, byť 1,4 je skutečně nízko, tak ona je hodně tlačená dolů takovými dvěma složkami, které vlastně my trošku máme tendenci spíš nebrát vážně v ekonomii. Jedna je energetická složka, tam do toho hodně vstoupilo to odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie, které teďka platí vláda a statistici to prostě vyhodnotili, jako kdyby zlevnila elektřina, byť ona ve zkušenosti nezlevnila, ta cena se nezměnila, jenom protože ji zaplatí někdo jiný a nemění tu skutečnou cenu. A druhá věc, co tu inflaci tlačilo dolů byly potraviny a potraviny na něj nikdy není spolecht. Jeden měsíc vyskočí nahoru, druhý měsíc skočí dolů. Když odmyslíš tyhle dvě složky, které jsou nespolehlivé a nepředvídatelné a zaměří se na tu, jak mi říkáme, jádrovou složku nebo prostě tu skutečně podkladovou inflaci, tak tam vlastně se toho tolik nezměnilo, ty služby zdržují pořád hodně, tam jsme na nějakých 4,5% nemovitosti a všechno s nimi spojené, to znamená, i obydlí, i nájmy, i třeba rekonstrukce zdražují hodně, to znamená, ta inflace jako taková, byť se může zdát, že zkrocená, tak ono se vlastně moc mnoho nezměnilo oproti loňsku. Takže pokud bych já si měl typnout, jestli na tohle nějak bude reagovat Čeneb, tak si myslím, že ne, že ty sazby na 50 jsou za ní naprosto v pořádku. Jediné, co to možná bude znamenat, je trošku komunikační problém, že možná budou padat otázky na Čeneb, proč nám nezlníte hypotéky, proč nám nesnížíte sazby, když se podivěte na tu inflace, jak je trapná, ale v té opravdu jenom spíš takový optický dojem.

SPEAKER_02 2:50

Čemu by se mimo jiné i Čeneb mohla věnovat a my se tomu tady budeme věnovat, je bohužel další obrojený konflikt, který se nám rozhořel na blízkém východě. Já se teď obrátím na tebe, Honzo, protože i tohle samozřejmě se dotklo akcí a pak se k tobě ještě s tímhle tématem Vítku vrátím. Nicméně, ještě než se budeme věnovat téranské nebo blízkovýchodní krizi, co se nového stalo na tom akciovém trhu, respektive možná na těch amerických, které my aktivně sledujeme.

SPEAKER_00 3:20

Na konec těch událostí bylo poměrně dost, ale do té výkonnosti akcí se to tolik nepromítlo. Určitě pokračovala výsledková sezona, dobíhaly nám technologické tituly. Na tom konci února investoři netrpělivě očekávali především NVD, která dodala další velice silný kvartál. Nicméně vidíme na tom trhu, že už nějakým způsobem, a trvá to už třeba nějakých pět měsíců v řadě, že ty technologické akcie a akcie právě spojené tady s tím AI, už i přes ty velmi výborné výsledky, které vlastně pořád stále zveřejňují, už tolik vlastně netáhnou. To znamená, že to očekávání je nastavené právě na to, že se těmto firmám dařit bude, ale zároveň vidíme nějakou rotaci do těch ostatních technologických sektorů. Viděli jsme, že se dařilo poměrně dobře, sektorům třeba materiál, případně energi, to znamená zpracování ropy a zemního plynu. Všechno tohle byly vlastně sektory, které táhly ten měsíc. A ve své podstatě jsme viděli i to, že ty akcie zůstaly relativně bez velkých změn, ale právě tím, že se jako pohly ty sektory směrem právě tady k těm více třeba hodnotovým akciím.

SPEAKER_02 4:38

Co se týče těchto sektorů, samozřejmě první, co mě třeba napadne, tak jsou zbrojaři nebo nějaká kritická infrastruktura v podobě možná nějakých železnic a tak. Ty jsi říkal, že tahle rotace kapitálu trvá nějakou dobu. Je to tedy myslí spojeno i s tím, že se očekával ten konflikt nebo jeho vyhrocení.

SPEAKER_00 4:57

Určitě jsme viděli růst ceny ropy už v průběhu února, s tím, jak chodily zprávy o přesunu amerických vojenských jednotek blíže právě do toho regionu středního východu. A právě třeba jako ropa, ale částečně jsme to viděli i v dalších sektorech, vykázala růst v únoru už před sahájením toho samotného konfliktu?

SPEAKER_02 5:21

Napadá mě, když se bavím o Americe, v Evropě. My jsme viděli i určité pohyby na dolaru. To bych možná se zeptal tebe Vítku, protože ten dolar na nějakém dlouhodobějším grafu padal vůči třeba koruně až o nějakých 9-10 %, respektive i vůči euro. Tak jak je na tom teď právě ten měnový trh, jaké jsou tam možná vyhlídky v návaznosti na ty makroekonomické a geopolitické události.

SPEAKER_01 5:46

Tak pokud se bavíme vyloženě o iránu, tak ten dolaru jednoznačně prospěl, byť samozřejmě je to trošku cynické, mluvit to takové naštěstí a potom to vážit na peníze, ale je to tak, ten důvod je asi dvojí, jednak ten dolar, byť po nástupu do Trumpa trošičku tu pozici možná ztrácí, ale pořád patří mezi ty bezpečné přístavy, to znamená, to, kam se utíká v období nejistoty automaticky jsou to americké vládopisy, je to švýcarský frank, je to zlato, ale je to prostě pořád i dolar. A ono i makroekonomicky, pokud by si směl sázet na to, kdo z toho konfliktu vyde makroekonomicky poškozen a kdo ne, tak Amerika patří mezi ty, které spíše ne. Tam i kdyby došlo na vyloženě ty špatné scénáře, což znamená nějaké odříznutí toho zálivu, respektive těch energií ze zálivu od světového trhu. Tak to sice je nepříjemné pro amerického spotřebitele, protože to povede k dražšímu všemu nakonec, včetně amerického spotřebního zboží, ale Amerika patří mezi významné producenty energie, takže je to dobré pro amerického producenta. Takže když se to pak zváží proti sobě, tak je to zhruba nula od nuly, takže Amerika z toho vyjde makroekonomicky aspoň nepoškozená, což se o většině ostatních regionů říct nedá. Třeba taková Evropa ta jednoznačně potřebuje, aby energie byly co nejlevnější. My nemáme, jak vydělat na tom, že energie zdražují, protože my je téměř neprodukujeme. Takže pro nás je to čistý minus. Možná by se dalo mluvit o tom, že ještě na tom vydělává třeba Rusko, ale zase Rusko má s tím nějaké jiné geopolitické problémy, že s tím, že padne Irán. Takže ve výsledku ta Amerika opravdu vypadá, jakože ať ta situace dopadne jakkoliv, tak Amerika vypadá jako bezpečná volba.

SPEAKER_02 7:20

Zůstanu ještě u tebe Vítku. My jsme se bavili o tom, že ty si vlastně říkal, že existují určité tři scénáře vývoje, tady té geopolitické tenze. Když jsme si měli tyhle scénáře rozebrat, jaké to jsou.

SPEAKER_01 7:34

Takhle já nejsem geopolitický ani vojenský analytik, takže mě verte hodně zrezervoval a neřeknu nic objevného. Já myslím, že tyhle scénáře si asi dokáže představit víceméně každý, ale pro nás má každý trošku jiný makroekonomický dopad. A ten jeden a já si myslím, že to pořád ještě není ze hry, je že to celá nakonec dopadne v úvozovkách dobře. To znamená, že to skutečně bude jenom taková epizoda, že ta koalice Spojených států s Izraelem dosáhne nějakých těch svých vojenských cílů, ať už jsou jakékoliv v řádu dní nebo pár týdnů Irán se nezmůže na nějaký významnější odpor, nebo tam prostě opravdu dojde ke změně režimu a ten konflikt v podstatě skončí. A pak by se nestalo v podstatě nic, jako z makroekonomického plonku. Pochybitelně, když pokud nejste Iránec a to je něco trošku jiného. Ale za šhoudu by se vlastně nestalo nic. Spětně bychom na Grafu viděli nějakou vlku, která vyskočila nahoru a zase spadla. Ten druhý scénář, že se Irán zmůže na odpor a bude z toho nějaká vleklejší válka, ale pořád by byla lokalizovaná na vojenské cíle primárně a lokalizovaná na Iran. To znamená, tam by ty tlaky zůstal přes draší ropu, což pro nás je samozřejmě špatná zpráva potenciálně v přes další zemní plyn, ale bylo by to tak, že by to pořád proudilo, že by ten záliv nebyl úplně odříznutý ten hormuzký průli by zůstal minimálně částečně průjezný. To už by u nás se propisovalo do inflace v potenciálně ve několika desetinách procentního bodu navíc, právě v čes energie v tom prvním sledu. V druhém sledu, když má je další energie, tak zdraží všechno ostatní, protože všechno je potřeba rozvážet, všechno je potřeba vyrábět. Takže ve výsledku bychom se mohli blížit třeba k necelému procentnímu bodu inflace navíc a k nepatrnému zpomalení ekonomického růstu třeba v řádu nějakých nízkých desetin procentního bodů. No a ten třetí scénář, který radši asi ani si nedomýšlet, je, že by se to celé totálně zvrhlo. To znamená, že by se tam šlo se vším, že by Irán do toho zatáhl nebo nějak by ten konflikt do toho zatáhl i ty okolní státy. Co je píčové, aby se nezačalo útočit na energetickou infrastrukturu cíleně, protože v tuhle chvíli ty cíle jsou vojenské, ne energetické, ale my víme z historii, že tyhle konflikty často končí tím nebo pokračují tím, že se zaměřuješ na ty rafinérie a na ty vývozní přístavy, protože chceš toho protivníka oslabit finančně. To znamená, pak už bychom se dostávali opravdu do situace, kdy třeba celý ten záliv by byl odříznut od světového trhu, pokud do energie, a to už bychom byli ve scénáři, který by mohl být podobný třeba tomu, co se stalo, když Rusko napadlo Ukrajinu ve smyslu zdražení energií a toho, jak by se to pak přalo do inflace, do ekonomického vývoje, ale snad proba a nic takovane.

SPEAKER_02 10:07

Onzo, ty jako portfolio manažer, několika fondů a člověk, který musí mít nějaký názor a musí samozřejmě nějaké společnosti týmu, analytiku a podobně, si ty scénáře také utvářet tak souhlasí s nimi a jaký vlastně scénář považuješ, možná za nějaký řekněme vymodlený, což je asi ten první u všech. A za nějaký realistický, jak na to koukáš ty.

SPEAKER_00 10:28

My jsme v podstatě se snažíme odhadnout, nebo udělat si nějaký názor toho, kam si ti ostatní tržní hráči posunou. Zatím po nějakých těch úvodních propadech a vidíme, že šly dolů poměrně významně regiony, které byly v těch předchozích týdnech trhy velmi oblíbené. Jižní Korea, tam jsme viděli propady o více než 10%, Japonsko reálně všechno ekonomiky, které jsou právě závislé na dovozu tady surovin, primárních surovin právě z toho středního východu. Tak se dostáváme do nějaké fáze, řekněme, kdy ty trhy začínají být více klidné, respektive dostáváme se do nějaké vyčkávací fáze. Pořád jsme od těch akciových vrcholů relativně velmi blízko, a zároveň všechny ty konflikty nebo nějaké problémy, které jsme tady viděli v těch posledních třeba měsících až letech. Tak se ukázalo, že pro ty akciové trhy to nepředstavovalo zas tak velmi dlouhou epizodu, až když jsme se dokázali vrátit k té růstové trajektorii. To znamená, pořád tohle je nějaký asi hlavní scénář, který tady držíme, ale zároveň si uvědomujeme, že ty rizika jsou poměrně výrazné a určitě výrazně větší než třeba to, co jsme viděli právě v Iranu a co se dělo během toho loňského léta.

SPEAKER_02 11:52

Ty jsi zmiňoval rotaci kapitálu. To je docela zajímavý ukazatel, který samozřejmě, jak jsi říkal, už možná 4-5 měsíců ukazoval na to, že ten konflikt má šanci na to se vyhrotit do nějakého širšího rámce vojenského. Tak tahle rotace kapitálu probíhala, řekněme i na těch Smart Many, to znamená, byly to i ty velcí hráči, pojišťovny, investiční fondy, kteří přesouvali, řekněme, nějakým způsobem tu svoji alokaci do toho defenzivnějšího sektora.

SPEAKER_00 12:21

Viděli jsme i právě jako u jednak u těch velkých institucionálních hráčů, ale i u potom u takových těch jako rychlejších peněz hčové fondy, a právě tady ty fondy alternativního kapitálu, tak nějakým způsobem částečně ty peníze přesouvali. Pořád tady máme spoustu fondů, které jsou jako sektorové zaměřené, řekněme, právě třeba na ty technologie, tak tam vlastně ten pohyb toho kapitálu úplně možný není. Ale nějakým způsobem vlastně pro ty hráče, kteří měli tuhle tu možnost, tak jsme viděli, že hledali vlastně jako nové zdroje příjmů a nové zdroje vlastně růstu na těch trzích. Potom jsme už nabili vlastně dojmu, že třeba právě tady ty technologické akcie už se už nenabízí tak velký potenciál růstu, jako třeba tomu bylo v minulosti.

SPEAKER_02 13:10

Ty seš portfolio manažer našeho akciového fodu, který je vlastně zainvestován do amerického indexu SP 500, to znamená, už samotný ten produkt je diverzifikovaný. Nenapadá mě otázka, ať bych se nechtěl v detailu věnovat produktům, co by takový běžný investor nebo podílník vlastně měl, sleš možná spíš neměl dělat v takovýchhle dobách, protože ty si správně nakousnu, že když si vlastně odzumujeme a nebudeme takový konflikt samozřejmě batizovat, ale je to možná nějaká kratší epizoda, pokud se vydáme jedním z těch nebo tím prvním scénářem, tím smírnějším potažmu možná i tím druhým, tak je to nějaká kratší epizoda na těch akciových trzích, tak mám zachovat klid, mám možná dokupovat propadech, jak se k tomu mám optimálně postavit.

SPEAKER_00 13:54

Určitě je dobré se vrátit k tomu jako původnímu, to znamená, když jsem do těch trhů vstupoval, vždycky je dobré mít nějaký plán a tady toho plánu se dlouhodobě držet. My tak jak tady vidíme třeba jako rotaci v rámci těch jednotlivých sektorů, tak i zároveň vidíme, že vlastně tím, jak máme nastavené ty portfolie široce, tak vidíme, že vlastně jedna ta část zůstává třeba víceméně bez nějakých výraznějších změn a naopak se vlastně peníze přesouvají směrem jako druhým a uvidíme, která ta část bude vlastně fungovat, ale tím, že to portfolio je široké, tak zároveň umožňuje investorům participovat na těch jednotlivých trendech, ať už se daří jednomu trendu více valídu nebo naopak více růstovému investování. Nějaký sektor je více vlastně v kurzu. V ten daný moment by měl táhnout tu celkovou výkonnost toho našeho globálně diverzifikovaného portfolia.

SPEAKER_02 14:53

Když mluvíš o té diverzifikaci, já na to navážu z té nemovitostní stránky věci, protože samozřejmě naše vlaková loď investika realitní fond je evropský fond majoritně, můžeme už říct, že je rozkročen do 6 zemí, protože jsme vlastně zrealizovali poslední na akvizici v Německu, které samozřejmě prošlo nějakou jak makroekonomickou, tak i řekněme realistatovou korekcí. V minulých letech my jsme tam do našeho fodu pořídili shopping centrum v Lipsku. To si myslím, že je zajímavý milník toho, že ať žijeme v moderní době, kde se k nám dostávají zprávy z druhého světa, z druhého konce světa během vteřin, tak Evropa, a zvláště sektor komerčního realistatu tímhle samozřejmě zůstal relativně nezasažen. Takže i v těch diverzifikovaných klientských portfolích může hrát opravdu takový ten save hedč nebo ten save play v podobě udržení té hodnoty. Takže nemovitostní fondy v Evropě. Tahle poslední krize rozhodně nezasáhla. Co je pozitivně zasáhlo, minimálně ty české fondy, tak jsou nové přítoky kapitálu. My jsme evidovali nové čísla od Asociace pro kapitálový trh a meziročně ty klientské přítoky do těchto fondů vlastně vzrostly o 38%. To znamená opravdu české fondy lákají, české investorské peníze a to je určitě pozitivní fakt. A jako poslední mě tady určitě napadlo ještě jednou vyzdnout odolnost toho samostatného sektoru, kterým ty nemovitosti jsou, ale samozřejmě i nějaké potenciální rizika. Když by se nedej bože rozvinul jeden z těch negativnějších scénářů, tak samozřejmě i takové nemovitosti můžou být transformovaně negativně postiženy třeba zvýšenými cenami energií a podobných věcí. Ale my samozřejmě věříme v nějaký neutrální a ideálně pozitivní vývoj na těch trzích i v tom našem nemovitostním segmentu. Pánové, já vám moc děkuji, že jste dnes byli mými hosty. Konkrétně děkuji tobě, Vitku, a děkuji i tobě, Honzo. A vám děkuji, že jste nás doposlouchali. Budu se těšit příště naschledanou.

SPEAKER_00 17:04

Zchledané. Díky za pozvání.