Proč se 𝗕𝗶𝘁𝗰𝗼𝗶𝗻𝘂 říká digitální zlato?

Tahle analogie nestojí jen na cenovém vývoji. Vychází hlavně z toho, jak je Bitcoin navržený: má předem daná pravidla, omezenou nabídku a postupně se z něj stává stále vzácnější digitální aktivum. 

V nové epizodě 𝗜𝗡𝗩𝗘𝗦𝗧𝗜𝗞𝗔 𝗽𝗼𝗱𝗰𝗮𝘀𝘁𝘂 vysvětluje portfolio manažer Ján Hanzo také to, jak funguje blockchain, proč je důležitá decentralizace, v čem se liší Bitcoin a Ethereum a jaké možnosti dnes mají investoři, kteří chtějí do této třídy aktiv vstoupit. 

Upozornění
Podcast není investičním doporučením. Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů. Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové. Více informací na investika.cz

Transcript

SPEAKER_00 0:00

Vážení diváci, posluchači, jmenuje Václavský. Vítám vás u nového dílu našeho Investika podcastu. Mým dnešním hostem je Jan Hanzo, portfolio manažer investiky. Ahoj Honzo.

SPEAKER_01 0:10

Ahoj, díky za pozvání.

SPEAKER_00 0:12

My si dneska budeme povídat o relativně nové třídě aktiv. On je to i nejnovější přírůstek do té rodiny produktů v investice. Tak jsem si tě pozval pro to, abychom to posluchačům vysvětlili a vysvětlili vůbec to podhoubí těch kryptomněn, protože se budeme bavit o kryptoměnách. Já bych rovnou možná Honzo začal takovou otázkou na tělo, a to je otázka k té nejrozšířenější kryptoměně, kterou si investoři můžou koupit i v tom našem produktu, a to je Bitcoin samozřejmě, kteří někteří Bitcoin maximalisté by řekli, já ti neoznaču za kryptoměnu, ale budeme to dneska takhle používat. To znamená, Honzo, otázka, z něj Bitcoin se přirovnává k digitálnímu zlatu. Tak v čem tahle analogie vlastně sedí a v čem může pokolávat?

SPEAKER_01 0:57

Určitě když se na to podíváme, čistě otázkou tady toho, jako třída aktiv, řekněme zlato, třída aktiv, která dneska se nějakým způsobem používá kryptoměny nebo ten bitcoin samotný. Asi jedna z těch vlastností, kterou Bitcoin má, je, že jeho omezené množství. To znamená, už vlastně tvůrci Bitcoinu, si to byl jeden, jestli jich bylo více na tom začátku mu dali do vínku jeho omezené množství. A tohle by mělo vlastně celý ten Bitcoin dělat vlastně relativně nedostupným. Tím, jak se vlastně pořád zvyšuje to množství toho bitcoinu, ale zvyšuje se pořád pomaleji, tak se z něho stává čím dal více nedostatkových statek, a je to dost vlastně podobné zlato. Zlato rovněž vlastně nějakým způsobem se těží, přibývá ho, ale tím, že ta těžba je nákladná a je složitá fyzicky, tak vlastně ty celkové zásoby zlata rostou velmi pomalu, nějakým omezeným počtem. Takže tohle jsou určitě dva faktory, které jsou tomu vlastně nejblíž. A v momentě zase na to zlato se díváme, že má nějaké další možnosti v historii fungovalo třeba jako prostředek směny. Bitcoin na tom začátku, tak byl vlastně původně navržený, tak měl rovněž plnit funkci prostředek směny. Zároveň ho nějakým omezeným způsobem pořád plní. I když je tam jako řada problémů, řada omezení, je to poměrně náročné, transakčně i vlastně jako technologicky, ale pořád vlastně tady s tímhletím způsobem o tom bitcoinu jde uvažovat, takže ano, skutečně jako vlastně plní jednu z těch funkcí, kterou vlastně zlato plní úplně stejným způsobem.

SPEAKER_00 2:44

Když se dostaneme ještě k mé další takové obecnější otázce a to je vlastně decentralizace. Tak když ty se z toho vlastně dotknul, evokuje to ve mně, že omezené množství něčeho, co může růst na ceně, znamená, řekněme, nějaký héč proti inflaci. Jak tohle vlastně funguje, když vlastně klasické měny v té kryptohandírce fiat fungují tedy, řekněme, inflačně nebo podléhají nějaké inflaci, tak jak je to s Bitcoinem?

SPEAKER_01 3:11

Jednak vlastně musí tady být pořádně poptávka tady po tomhle aktivu. A Bitcoin vlastně vznikl tak, že mě vlastně řešit nějaké vlastně věci, o které se řekněme, jako inženýři, ale nejenom oni vlastně snažili už dlouhou dobu. A bitcoin bylo vlastně jako první řešení, které tohleto dokázalo skutečně nabídno. A jedna z těch věcí je vlastně decentralizace. Reálně, když se díváme jako na Bitcoin, tak je to nějaký zápis, řekněme, jako ledgeru, nějaká úční kniha nebo databáze, ale rozdíl mezi těmi databázemi, které vlastně nám fungovaly před bitcoinem a s nástupem Bitcoinu byl ten, že vlastně ty databáze byly vždycky zpravované jednou entitou. Až vlastně poprvé Bitcoin přinesl to, že tady ta databáze nějakým způsobem decentralizoval a vytvořil poměrně vlastně jako unikátní prostředí, kde se vlastně těm jednotlivým hráčům v tom celém eosystému vyplatí být, řekněme, nějakým způsobem do toho vlastně vstoupit, být odměněný za to, že se toho účastní, a zároveň jako nedominovat celému tomu eosystému a právě ním. A díky tomuhle vlastně udržet tu decentralizaci. Takže díváme se na to, že máme na jedné straně vlastně nastavený systém, který jako odměňuje ty hráče, kteří chtějí vlastně být v tom systému a nějakým způsobem držet ty informace, ověřovat ty informace, že jsou skutečně pravdé a nemusí to být jedna proti strana, ale je jich několik, které jsou na sobě vlastně nezávislé. A zároveň máme potom vlastně hráče, kteří v tom systému fungují a můžou vlastně přenášet informace, které jsou drženy vlastně na tom jako blockchainu jako nezávislá informace, se kterou už potom nejde nějakým způsobem dále pracovat, protože už v tom blockchainu nějakým způsobem je zapsaná, zpětně dohledatelná a nějakým způsobem se nedá změnit.

SPEAKER_00 5:07

Ať je to tři aktiv nová, perspektivní, zajímavá, tak samozřejmě žádné investice nejsou bez rizika. Napadá mě kromě nějaké přirozené tržní volatility, hodnoté nahoru a dolů. Takové téma, které se samozřejmě řešilo možná řekněme spíše dřív, když to bylo úplně nové téma. A to je řekněme použití kryptomě k nějakým řekněme nelegálním transakcím. Já jsem ale četl studii a teď se přiznám, že už si nepamatuju od koho, ale která vlastně říkala, že třeba dolar jako hotovost, jako cash, je řekněme, 8krát násobně více používán k nelegální trestné činnosti než kriptoměny, tak je to třeba jeden z takových nebo jedna z takových těch pověr, které se dají vyvrátit, anebo je to opravdu zároškou úplné anonymity a řekněme žádný regulátor nebo orgán aktivní v nějakém trestné řízení se nemůže dostat k těm transakcím?

SPEAKER_01 5:59

Bavíme se o tom, že máme tady vlastně činnosti, které vždycky nějakým způsobem budou chtít být schované, přenášet vlastně aktivitu, která je nelegální, a ten prostředek směny se bude odehrávat, ať už to bude dolary, eura, zlato, či případně jakékoliv další prostředky směny a jedním z nich vždycky budou kryptoměny, bitcoin nebo cokoliv jiného. Zároveň vidíme, že to, jakým způsobem začínal, respektive i ty ostatní kriptoměny nějakým způsobem se v průběhu času přidávaly, tak na tom začátku byl skutečně využíván tady k těm aktivitám možná mnohem více než se tomu děje dnes. Jednou z těch věcí je právě to, že ten blockchain je nějakým způsobem veřejný, to znamená, skutečně jsou tam vidět transakce, které nějakým způsobem proběhly. A v momentě, kdy byste vlastně schopní se dostat k těm informacím, kdo stojí za kterou vlastně jako peněženku nebo za tím zápisem v tom blockchainu, tak jste vlastně jako schopni dohledat k informacím nebo právě jako peněz, které nějakým způsobem vlastně jdou. Takže řekněme, není veřejný, ale je tady takový jako vlastně semiveřejný, a díky tomu vlastně výrazně stěžuje nějaké jakékoliv aktivity právě tady tohoto nelegálního směru. Další vlastně věci, která se v průběhu času vyvinula, tak vidíme, že nějakým způsobem jako regulátoři, respektive vlastně jako orgány, které tady dbají na dodržování zákonů, tak se snaží omezit vlastně ty vstupu a výstupy z toho systému. To znamená, když mění ty klasické fiatové peníze za kryptoměny, případně z toho systému vystupuje zpět do těch fiatových peněz, tak nějakým způsobem, už dneska tady tohle je monitorované právě přes tady jako KIC a ostatní vlastně jako klasické praktiky, které právě známe třeba jako z bankovnictví, případně jako z jakéhokoli biznesu správy peněz.

SPEAKER_00 8:01

Když se dostaneme ještě možná k tomu blockchainu, který ty si už vysvětlil, ale pak to ještě možná dostaneme na nějakou takovou jednodušší kolej, protože to přirovná nebo ta analogie online účetní knize vlastně možná sedí nejvíce. Zajímalo by mě jako potenciálního investora, kde se tvoří ta hodnota. Protože na třídě aktiv ve smyslu nemovitosti akcí, je to relativně jasné. Akcie si koupím firmu vidím, že performuje, má marže, prodává, zvyšují si jí hospodářské výsledky a na tom profituji. Koupím si podílový list komerční nemovitosti, případně investiční byt cokoliv pronajímám, vidím, zvyšuje se mi hodnota. Tak tady ta analogie k tomu zlatu možná funguje úplně nejlépe a kde vzniká hodnota toho bystov.

SPEAKER_01 8:40

Jastně tak je potřeba vidět za tím, že je potřeba jako poptávka ze strany lidí. V momentě, kdy si my jako lidstvo řekneme Bitcoin jako uchovovatel hodnoty, stejně jako zlato, jako uchovovatel hodnoty, má pro nás nějakou hodnotu a budeme vlastně do toho odkládat své peníze. V ten daný moment je to vlastně založeno na důvěře, a tím, že to právě má ty vlastnosti, to znamená jeho omezené množství. Zároveň se ukazuje, že nějakým způsobem nebyl ten bitcoinový kód prolomený, takže má i vlastně velké množství bezpečí. Zároveň je poměrně těžké tady nějakým způsobem ovládnout nabourat se tady do tohohle procesu. To znamená, je to skutečně decentralizované. Dneska vidíme, že ani neexistuje to, že by Bitcoin se stal třeba jako nástrojem jedné země nebo řekněme jako společenství zemí, ale skutečně vidíme, že se využívá jako napříč celým spekrem od Spojených států přes Evropu, až po rozvojové země, ale využívají o země jako Severní Korea, právě třeba Irán. Takže skutečně se stal jako globálně použitelný a žádná tady z těchto protistran nebo těch jednotlivých hráčů tomu nedominuje. A vidíme, že jak co vidíme na těch ověřování, jedně jako těžaři, ti, co vlastně ověřují platby, ti, co vlastně platby posílají, tak jsou skutečně je to vlastně jako globální síť, která nějakým způsobem vlastně funguje. A za těch, řekněme, 15, 16, 17 let, kdy tady tenhle projekt je tady s námi, tak se ukázala, že je vlastně funkční a přináší hodnotu všem těm svým uživatelům.

SPEAKER_00 10:30

Tu poptávku vlastně řekněme, zlegitimizovali i řekněme, nově vzniklé ETFka, nebo ta rozšířená distribuce ETF na tom americkém trhu, samostatný vstup vlastně americké vlády do kryptoměn, mimo jiné, malou spekulativní pozicí, ale třeba i České národní banky do kryptoměn, tak myslí si, že tu adapci k tomu úplně rozšířenému já už to považuji za to tradiční třídu aktiv nebo za ten tradiční eset klas, ale i tahle řekněme veřejná debata a podpora ze strany institucí, velkých investorů, tomu může pomáhat.

SPEAKER_01 11:06

Je vidět, že jsme se vlastně posunuli z takových těch pioněrských dob, kdy skutečně jsme se bavili o nějakých nadšencích, kteří se potom dále jako rozrůstali, tak dneska už je to skutečně jako mainstream. I právě třeba, když se na to podíváme z pohledu těch finančních institucí, co se třeba dělo od nástupu Donalda Trumpa do funkce, vidíme, že se vlastně nějakým způsobem regulace jak v Evropě, tak ve Spojených státech posouvá vpřed. Vidíme, že ostatní země, které jsou třeba pozadu Británie například, tak se snaží zase dohnat, aby nestratili ten technologický náskok. Zároveň vidíme, že do světa kryptomně vstupují velcí finanční hráči. Na začátku tady jsme měli třeba burzy, respektive nějaké projekty, decentralizovaných financí, do kterých dneska vlastně nastupují už jako zavedené firmy. Viděli jsme v minulém roce Nazda, koupil vlastně podíl v burze kraken. Viděli jsme letos, že vlastně IC vlastník neurské burzy kupuje zase podíl v OKX a další zburz. Vidíme tady, že jenom minulý rok vstoupily kryptoměnové firmy na jako primární úpisy udělali víc než nějakých 12-13 miliard dolarů. Rok předtím to byly řekněme, jako stovky milionů, to znamená jako obrovský posun samotného toho finančního světa, který vlastně nám dneska jako ukazuje, že děje se tady něco velkého a ani ti zavedení finanční hráči nemůžou zůstat pozadu.

SPEAKER_00 12:42

Pokud ještě na poslední roku zůstanou v té analogie k tomu zlatu, přijde vlastně stejné. A v čem by mohl dle mého Bitcoin to zlato porazit, nebo stát se tedy opravdu tím pravým digitálním zlatem, tak je ta samotná směna. Protože ty si o tom už říkal. Mluvil jsi o tom, že samozřejmě není standardem, že bychom si tady my dva vyměnili za auto, cihličku zlata, ač to tak fungovat může. Tak jak je to s platbami tím Bitcoinem? Víme, že někde nebudeme zabředávat do technických detailů, kterým ani já tolik nerozumím, ale dá se platit přes Lightning, to znamená, funguje to. Je to dost rychlé, je to možná zatím dost drahé oproti platbě normální kartou nebo něčím. Dá se to vůbec porovnávat, jakou budoucnost vidíš v tomhle.

SPEAKER_01 13:30

Jako pořád se na to dívám jako nějaký experiment, to znamená, začali jsme a jedním z těch cílů toho bitco na začátku, bylo skutečně ano, má se jedná o prostředek směny. Vidíme, že ty ostatní věci, třeba právě ten uchovatel hodnoty získal mnohem víc na síle, a ten prostředek směny zůstává. Je pravdou, že ta směna je, řekněme, relativně pomalá, to znamená, vidíme, že tady pořád máme jako relativně lepší řešení, je relativně drahá, ale je možná a zároveň na celé té infrastruktuře se budují řešení, které by měly být naopak rychlejší, naopak vlastně levnější a nějakým způsobem posouvat tady ten vývoj pře. Kam se dostaneme za rok, za pět let, za deset let je otázka. Vidíme, že vlastně bavíme se tady o Bitcoinu, ale vlastně v průběhu času jsme viděli, že tady vznikají nové sítě etereum, asi jako nejznámější z nich, ale později i jako další, které získaly nějakou vždycky významnost a víceméně plusmínus tady s námi zůstávají pořád. A ty všechny tyhle projekty se snaží vlastně jako odpovědět na ty nevýhody toho Bitcoinu nějakým svým zlepšením. Na druhou stranu tím, že ten Bitcoin byl vlastně jako první, tak vlastně odpovídal na tu, že chceme zůstat vlastně decentralizovaní a chceme zůstat bezpeční. Na základě toho vlastně obětujeme část té rychlosti a část řekněme těch transakčních nákladů tady na tyhle věci. Ostatní ty chainy vlastně na to odpovídají o svém, to znamená, zvyšeme rychlost, ale zároveň třeba omezíme část toho bezpečí, respektive část té decentralizace ve prospěch toho, aby jsme vlastně dokázali třeba uspokojit tyhle potřeby.

SPEAKER_00 15:22

Tedy se ještě na chvilku dostaneme, ale mě zaujalo to, o čem si mluvil před chvilkou, a to je ta regulace, protože to může působit trošku jako adrná býka ve smyslu toho, že se bavíme o decentralizaci, demokratizaci, svobodě a najednou boum regulace. Tak jak ta regulace, a stáhnu to třeba na Českou republiku na EU, konkrétně ta Mika, která se tady probírala, tak jak to vlastně ovlivní mě třeba jako běžného investora, je to pro mě dobrá zpráva, nebo mě to nějak omezuje a omezuje to vůbec tu prvotní myšlenku, se kterou si tu kriptoměnu kupuju.

SPEAKER_01 15:54

Když se na to podíváme, podstatě to krypno nám přineslo dneska jako možnost budovat třeba paralelní finanční svět. To znamená, to všechno, co umíme v tom klasickém světě, půjčování peněz, nějakým způsobem třeba obchodování derivátů a dalších mnoha zajímavých věcí, my jsme byli schopni vybudovat bez nějakého legislativního rámce. A Řekněme, že jsme se možná dostali do bodu, kdy už jako společnost, jsme si řekli, jestli už nejsme jako příliš daleko a neumožnili by jsme právě jako vytvoření paralelního finančního světa, který je naprosto bez kontroly. Takže jsme se dostali do fáze, kdy vstupují do toho vlastně instituce nějakým způsobem mají zájem regulovat, a zároveň do toho vstupují klasičtí hráči na tom finančním trhu, kteří naopak zase mají vlastní zájmy. A do značné míry to, na co mělo třeba právě to krypto reagovat, to znamená třeba ty finance více osvobodit, více je demokratizovat, tak se snaží zase nějakým způsobem třeba využít pro ty svoje věci, to znamená buď to nějakým způsobem brzdit, nebo nějakým způsobem vlastně hledat cesty. Takže je potřeba se na to dívat jako vlastně pořád jako živou věc. Určitě je asi dobré, že víme, že nějakým způsobem jsme omezili, ať už se jedná jakýmkoliv vlastně jako problémovým věcem, a tady tuhle tu ochranu od státu, případně vlastně od kookoliv jiného jako hledáme. A aby jsme tomu zabrali zároveň to nese nějaké snížení té svobody, která na tom začátku byla, a ti první pionýři, kteří do toho vstupovali, taky tam vlastně hledali a chtěli především tady tohleto. Takže je to jako systém, který se vyvíjí, a co je dobře, co je špatně, musíme si říct jako společnost.

SPEAKER_00 17:41

Jak funguje etereum, respektive jaký je tam zásadní rozdíl proti Bitcoin?

SPEAKER_01 17:46

Reálně vlastně, jak jsme se bavili o nějakých těch vrcholech, třeba toho trojuhelníku, to znamená právě jako ta decentralizace na druhou stranu potom vlastně jako rychlost těch transakcí a jednoduchost, které jdou proti sobě, tak etereum vlastně odpovědilo na ten bitcoinový chain nebo na ten bitcoinový svět po svém. Ten vlastně jako etereový systém umožňuje přenášet vlastně informace rychleji a to množství těch informací umožňuje, je vlastně větší, která tady tou sítí dokáže projít. Díky tomu vlastně na tom etereu vyrostla komunita, která právě začala třeba zkoušet odvětví decentralizovaných financí, případně nějakých vlastně jako tokenizované, řekněme, ekonomiky, NFT. Dneska se na ten chain nebo na té sítě přenáší řada informací i z toho klasického světa, ale umožňuje to vlastně vytvořit třeba, řekněme, jako chytré kontrakty, to znamená něco, co nám umožní víceméně automaticky vyplnit nějaké vlastně věci, na kterých jsme se domluvili před zahájením nějakého úkonu. To znamená, já ti půjčím peníze. Zároveň ty se mi zavážeš, že třeba za nějakou dobu my ty peníze pošle zpátky a zároveň my vyplatíš nějaký úrok. Tohle si vlastně se na tomhle domluvíme už na začátku toho našeho vlastně setkání, ale provedeme to elektronicky a provedeme to právě prostřednictvím chytrých kontraktů, které budou zpracovány na té tévo síti. Takže tohle jsou věci, které nám to umožňují. Bitcoin tady v tomhle je slabší, takže zase vidíme, je to nějaký vývoj, nějaký pokus zkoušet vlastně nové věci. A zase už je to s námi nějakých třeba 10 let nebo takhle, a vidíme, že ten vývoj nezastavuje, pořád pokračuje.

SPEAKER_00 19:47

Abych se vrátil k tomu našemu produktu a zase trošku odzumoval od té technického detailu, tak já, jako retailový běžný investor bych rád do této třídy zainvestoval. Vidím já za sebe čtyři možné cesty. Moje otázka na tebe bude, ke každé cestě možná najít bový nějaký plus a mín, to znamená, můžu jít a koupit si to čistě na softwareovou peněženku, v překladu mít to někde v online prostředí. Můžu jít na specializovanou kryptoměnovou burzu, koupit si to a převést si to na hardwovou peněženku, která funguje stejně jako peněženka v kapse. Nebo můžu jít na normální bzu a koupit si nějaké ETF navázané na tohle, anebo můžu jít propodílový fond, který má nesporné výhody a koupit si tam řekněme aktivně řízený fond, transparentně zaplatit nějaký poplatek, ale mít za to nějaké služby.

SPEAKER_01 20:38

Jako strašně záleží na tom, co od tady toho kroku člověk očekává. To znamená, jsem někdo, kdo vlastně nemá zájem o technologie, ale vidím, že v poslední nebo posledních letech kryptoměny rostly. Stává se z toho nějaká etablovaná třída, o které se zajímá čím dál vící finanční svět. A mým předpokladem je, že tady vlastně Bitcoin, etereum a další kryptoměny tady s námi zůstanou po dlouhá léta. A tím, jak se vlastně do toho systému bude zapojovat čím dál tím víc hráčů, tak hodnota tady těchto systémů, respektive jako třeba pro nás Bitcoin nebo etereum bude vlastně růst na ceně. Chci se na tomhle tom podílet, ale zároveň nechci trávit čas nějakým způsobem jako studováním věcí, co mám dělat, jakým způsobem přistoupit. Zároveň mám obavu, že řada tady těchto věcí, o kterých jsem se nebo které si zmiňoval, tak dne se vlastně nějakou míru rizika v tom, kde chci ty peníze nebo relativně vlastně tu informaci, že třeba právě jako dané tokeny držím, mít vlastně jako uloženou. V momentě, kdy se o tohle to nechci starat, tak volím vlastně jednoduchou cestu otevřeného podílového fodu ETF, případně nějakých dalších finančních řešení, které mi umožňují participovat na růstu ceny těch jednotlivých kryptoměn. V ten daný moment je to nejčistější cesta. Dneska do značné míry umožňuje řadu dalších věcí, to znamená třeba jako měnové zajištění. Zároveň vím, že po třech letech zase máme osobození od daně. Takže je to jako věc, která tady je s námi a je nějakým způsobem i poměrně jednoduchá a nákladově efektivní. V momentě, když si chci vyzkoušet, řekněme právě třeba tu softwareovou peněženku, hardwovou peněženku nějakým způsobem se pohybovat na té síti, poslat si peníze, poslat si nějaké informace, zjistit, jakým způsobem to funguje. Vlastně dveře jsou otevřené, vyžaduje to nějaké studium, vyžaduje to nějakou míru časové investice, ale na druhou stranu zase, čím více lidí do toho systému vstupuje a nějakým způsobem ho začne využívat, tím více šíří adopce, tím více šíří ta hodnota toho celého systému pro všechny a dveře jsou otevřené. Jenom vlastně člověk potřebuje docela dost informací a docela dost si umět vyhodnotit, co skutečně tady od těchto jednotlivých přístupů vlastně chce.

SPEAKER_00 23:15

On zo moc díky, že si dneska byl mým hostem. Já Anzo, portfilu manažer investiky. Díky. Díky moc za pozvání a někdy naskládaného. Díky, že jste nás poslouchali, mějte se moc hezky a štěstí ne na burze. Nazchledanou.